Běžní občané tvořili dominantní část účastníků českobudějovických i duchcovských demonstrací. Na akcích ventilovali svou nespokojenost s podle nich nedostatečným řešením problémů s romskou minoritou.
BIS poukázala na to, že právě těchto řadových občanů se nejvíce dotýká drobná nedostatečně řešená kriminalita či narušování veřejného pořádku v blízkosti jejich obydlí. "Pokud dojde i k menšímu impulsu, jsou jejich každodenní problémy a z nich vyplývající frustrace v kombinaci s latentním anticikanismem ventilovány a ústí v radikálnější projevy," napsala ve zprávě.
Protiromaský postoj této části veřejnosti se proto podle BIS může v dlouhodobější perspektivě stát z hlediska bezpečnosti větší hrozbou než činnost sice extrémnějších, ale méně početných a relativně dobře zmapovaných skupin pravicových extremistů.
"Mezietnické napětí je potřeba začít razantně, pragmaticky a bez emocí řešit. Jinak z dlouhodobé perspektivy hrozí postupná eskalace tohoto problému a s tím i růst skepse části veřejnosti vůči demokratickým principům ČR," varovali autoři zprávy.
BIS dále poznamenala, že protiromské nálady části společnosti se v uplynulém čtvrtletí pokusila využít krajně pravicová Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS), která uspořádala 22. června demonstraci v Duchcově. Akce se zúčastnilo zhruba 1000 lidí, z nichž asi polovina patřila k DSSS. "Přes relativně vysokou účast se straně ale nepodařilo situace využít k získání vyšší popularity. Při demonstracích v Českých Budějovicích se již neangažovala," podotkla kontrarozvědka. Doplnila, že DSSS svolala také 1. května shromáždění v Přerově, na které dorazilo 300 až 400 osob a které se obešlo bez narušení veřejného pořádku.
Na 1. máje se tradičně sešli také levicoví extremisté, a to v Praze. Následného pochodu se zúčastnilo zhruba 300 lidí. Také toto shromáždění se až na drobné incidenty odehrálo v klidu.
Autor: ČTK