Českoslovenští hokejisté ukončili na MS 1972 čekání na třetí zlato
Když se v roce 1949 stali českoslovenští hokejisté ve Stockholmu podruhé mistry světa, nikdo nemohl tušit, že na další triumf si budou muset počkat 23 let. Několikrát chyběl ke zlatu jen malý kousek, dlouholetý půst hráči se lvíčkem na dresu ukončili až na mistrovství světa 1972 v Praze, kde během 16 dubnových dnů k velké radosti domácího publika přerušili nadvládu sovětského týmu a vybojovali historicky třetí titul.
"Dlouho jste usilovali o tuto poctu, tentokrát jste byli vynikající a zaslouženě vyhráli," uznal trenér SSSR Nikolaj Pučkov sílu výběru koučů Jaroslava Pitnera a Vladimíra Kostky. Ten i díky příkladné disciplíně a bojovnosti prošel celým turnajem bez zakolísání, jediný bod ztratil za remízu 3:3 v úvodním duelu s Sovětským svazem. Největší rival si přitom dělal zálusk na desátý titul v řadě za sebou.
Páté MS na čs. území se mělo původně uskutečnit již o tři roky dříve, avšak kvůli invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 převzal pořadatelství Stockholm. Holešovická Sportovní hala tak přivítala hokejovou elitu jen několik týdnů po olympiádě v Sapporu, kde Čechoslováci vybojovali bronz za celky SSSR a USA.
Při absenci obou zámořských mužstev bylo již před začátkem pražského turnaje jasné, že vedle domácího celku budou kandidáty na medaili ještě Sovětský svaz, Švédsko a Finsko, zatímco SRN a Švýcarsko si to mezi sebou rozdají o udržení. O nejcennějším kovu nakonec stejně jako o rok dříve ve Švýcarsku rozhodly ve dvojkolovém systému každý s každým zápasy Československo - Sovětský svaz.
První vzájemné utkání skončilo ve vypjaté atmosféře za přítomnosti nechvalně proslulých "bílých přileb" 3:3, když domácí dvakrát neudrželi dvougólový náskok a nakonec byli rádi za remízu. Odveta měla stejně strhující průběh i podobný scénář s tím rozdílem, že Čechoslováci svoje vedení udrželi až do konce a díky trefám Nedomanského, Fardy a Jaroslav Holíka zvítězili 3:2, díky čemuž si zajistili titul mistrů světa i Evropy.
"Splnil se náš sen a myslím, že i sen několika generací před námi," řekl po předčasném finále Jaroslav Holík, jedna z opor čs. týmu. "Je to něco velkého dosáhnout v životě titulu mistra světa. Za bojovnost a obětavost jsme si titul zasloužili," dodala další velká postava MS brankář Jiří Holeček, jenž byl posléze spolu s obránci Františkem Pospíšilem a Oldřichem Machačem vybrán do nejlepší pětky šampionátu.
Československo nakonec zvítězilo s tříbodovým náskokem před druhým Sovětským svazem a dokonce osmibodovým před třetím Švédskem, jeho suverenitu dokládá i celkové skóre 72:16. Nejlepšími střelci čs. týmu byli Václav Nedomanský a Jan Klapáč s devíti brankami. Ziskem třetího zlata otevřela mimořádně silná generace jednu z nejslavnějších kapitol domácího hokeje, která vyvrcholila dalšími dvěma tituly z let 1976 a 1977.
zdroj: ČTK
