"Zhruba 90 procent pochybení se týká zadávání veřejných zakázek. Často šlo o nepovolené dělení zakázek, o změny v průběhu výběrového řízení, diskriminační vyřazení uchazečů, kteří splňovali kritéria, a naopak nevyřazení těch uchazečů, kteří kritéria nesplňovali," upřesnil Jakob. Dodal, že mimo veřejné zakázky audit zjistil například nezpůsobilost některých výdajů.
Náměstek ministra financí Miroslav Matej pro Český rozhlas Radiožurnál doplnil, že MF kompletní analýzu ještě nemá. Chyby se podle něj týkaly zejména kvalifikačních kritérií, zadavatel třeba stanovil kvalifikační kritéria diskriminačně. Pochybení prý byla vedle nepovoleného dělení zakázek, kdy bylo následně použito méně přísné zadávací řízení, také třeba ve změnách v průběhu realizace zakázky.
Takzvaná certifikace, tedy odesílání žádostí o proplácení peněz, se může obnovit až po provedení nápravných opatření. "Dopad na příjemce dotací, u kterých nedošlo k pochybení, neočekáváme," uvedl Jakob.
Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) zdůraznil, že ministerstvo financí musí v tomto případě hájit zájmy českého rozpočtu i rozpočtu EU, a dokud chybovost nebude napravena, nemůže být čerpání obnoveno. "Buď způsob zadávání veřejných zakázek splňuje příslušné standardy, nebo nesplňuje. Zda to bylo lajdáctví, úmysl, politický tlak, manipulace, o tom já nemohu spekulovat," řekl ministr.
Jihomoravský hejtman a předseda Asociace krajů ČR Michal Hašek (ČSSD) se bude ptát kolegů z regionálních operačních programů, v čem problém spočívá. "Není tady ani identifikováno, o jakých částkách jsou ty projekty, u kterých má dojít k eventuálním opravám nebo nápravným opatřením," řekl ČTK a Českému rozhlasu Hašek. "Myslím, že s chladnou hlavou teď uděláme analýzu těch pochybení, pokud je k dispozici z ministerstva financí více informací, a na to budou jednotlivé regionální operační programy reagovat," řekl. Dodal, že se o pozastavení plateb dozvěděl z tiskové zprávy, a ne přímo od ministra.
"Po roce se ukazuje, že dochází ke stále stejným pochybením, která řídící orgány jednotlivých operačních programů nedokážou odhalit. Naopak orgány ministerstva financí svou činnost zefektivnily. Přibývající problémy u krajských operačních programů jasně dosvědčují, že hejtmani se, bohužel, z dosavadních pochybení nepoučili," poznamenal Kalousek.
Dotace úřady vyplácí nejdříve ze státního rozpočtu a Brusel poté proplácí tyto peníze zpětně. Evropská komise přitom toleruje maximálně dvouprocentní chybovost. Když úředníci zjistí nějaký problém, mohou zpětné proplacení dotace zastavit. V období 2007 až 2013 může Česko získat z Bruselu zhruba kolem 780 miliard korun.
Evropská komise na problémy s projekty z regionálních operačních programů v Česku poukazuje už dlouho. Letos v únoru situace vygradovala, když EK odmítla s poukazem na dotační pochybení proplatit projekty z ROP Severozápad za celkem 2,6 miliardy korun. Místo evropských peněz je tak budou muset poměrnou částí zaplatit kraje Ústecký a Karlovarský. Jejich představitelé sice chtějí, aby polovina šla ze státního rozpočtu, to ale vláda odmítá.
Situaci v Karlovarském kraji navíc zkomplikovala závěrečná zpráva Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), který v kraji u třech projektů našel závažné pochybení, a navrhl proto vrátit dotaci za 700 milionů korun.
V rámci sedmi Regionálních operačních programů se už šest let rozdělují dotace z fondů EU určené na rozvoj krajů. V současnosti se o přidělování peněz rozhoduje na krajské úrovni, což s sebou nese podezření z manipulací. Ministerstvo financí proto chce, aby se od roku 2014 posílil centrální dohled nad rozdělováním peněz. Na všech sedm Regionálních operačních programů bylo vyčleněno 4,8 miliardy eur (podle aktuálního kurzu zhruba 123 miliard korun). Nejvíce z toho, přes 762 milionů eur (téměř 20 miliard korun), je pro ROP Severozápad.
zdroj: ČTK
