Mladí Češi nepřistupují k Romům stejně jako k ostatním
Mladí Češi nepřistupují k Romům stejně jako k příslušníkům většiny. Ukázalo to jejich hodnocení totožných situací rozdílných jen v tom, zda byl aktérem Rom nebo člověk bez uvedení etnické příslušnosti. Byl to jeden z aspektů, na něž se zaměřil reprezentativní průzkum agentury MEDIAN, kterého se v závěru loňského roku zúčastnila tisícovka respondentů od patnácti do pětadvaceti let.
Jejich odpovědi mimo jiné ukázaly, že pětičlenná romská rodina by měla větší problém najít pronájem, mladí lidé by méně přáli mimořádnou sociální dávku romské matce s trojčaty a sedmnáctiletý chlapec by si za vykradení trafiky zasloužil přísnější trest, pokud by byl Rom.
Největší rozdíl byl v reakci na hypotetickou situaci, kdy by respondent nebo jeho rodina pronajímal byt určený pro tři až čtyři osoby. Zavolala by mu Anna Veselá, nebo Erika Demeterová s tím, že by si ho chtěla pronajmout pro svou pětičlennou rodinu. Zatímco v prvním případě to považovalo za problém 31 procent dotázaných, ve druhém to bylo plných 69 procent.
Matka trojčat by si zasloužila mimořádnou dávku ve výši přibližně 50.000 korun podle 71 procent respondentů, pokud nebyla uvedena její etnicita. V případě, že se jednalo o Romku, s tím však souhlasilo pouze 40 procent respondentů.
U sedmnáctiletého chlapce, který vykradl trafiku, se v případě uvedení romské národnosti pětina mladých Čechů přiklonila k nejtvrdšímu nabízenému trestu, tedy odnětí svobody na jeden až dva roky. V případě "běžného" sedmnáctiletého hocha to bylo pouze osm procent, přičemž se více lidí přiklánělo k pokutě a veřejným pracím.
Nerovné hodnocení se objevilo také u mladíků, kteří se v autobuse hlučně baví a pouštějí si hudbu. Nepříjemně by se většina respondentů cítila v obou případech, ale u Romů jich bylo ještě více. Relativně nejvyrovnanější bylo hodnocení situací, kdy (romský) dělník sedí vedle výkopu a kouří a když postarší muž fackuje na ulici dvacetiletou (romskou) dívku.
Autor průzkumu Daniel Prokop na dnešní tiskové konferenci poukázal na to, že se rozdílné hodnocení nedá vysvětlit osobní negativní zkušeností. "U lidí, kteří znají Roma z blízkého okolí, přičemž to nemusí být nutně jejich kamarád, hraje etnicita menší roli," uvedl. K nedostatku vlastní zkušenosti s Romem podle něj přispívá i to, že se často vzdělávají odděleně ve školách.
Průzkum se zaměřil také na zdroje informací, které mladí lidé využívají. Předseda vládní Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček zaznamenal, že odpovědi přinesly nesourodé výsledky. Nejčastějším zdrojem informací jsou sociální sítě, přičemž si mladí uvědomují, že tam mohou být i nedůvěryhodná sdělení. V rozporu s tím ale mají většinou pocit, že mají o této problematice dostatek informací. "To je obrovský paradox. Je vidět, že je tady prostor pro vstup do tohoto prostoru," poznamenal Šimáček.
Považuje za zásadní nabídnout relevantní informace, o něž se budou moci lidé opřít a díky nimž budou schopni se v případě konfliktu pevně postavit i za své menšinové názory.
zdroj: ČTK
