Sněmovna podpořila platovou novelu, zkrátila lhůty výborům
Sněmovna dnes dokončila úvodní kolo jednání o novele o platech ústavních činitelů. Podle vládního návrhu mají vzrůst od ledna o jedno procento. Poslanci souhlasili s tím, aby výbory měly na debatu o předloze 17 dnů místo obvyklých dvou měsíců. Zřejmě budou navrhovat změny. Plénum by mohlo o platové novele rozhodovat na řádné prosincové schůzi. Dnešní mimořádné jednání poslanců trvalo i s úvodními formalitami sedm minut.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) připustil, že ve Sněmovně nepanuje spokojenost s jednoprocentním růstem navrženým vládou a že růst by mohl být vyšší. "Já myslím, že existuje možnost, aby se platy zvýšily o 3,5 procenta tak, aby to bylo srovnatelné s tím, jak se zvyšují platy zaměstnanců ve veřejném sektoru," řekl Sobotka ČTK a Českému rozhlasu. "Čili, já vidím možnost určitého pohybu z toho navrženého jednoho procenta na maximálně 3,5 procenta, což odpovídá situaci dalších veřejných zaměstnanců," dodal.
Dnešní rychlé jednání Sněmovny Sobotka ocenil. "Jsem rád, že se podařilo to, oč jsem usiloval v posledních týdnech: přesvědčit Poslaneckou sněmovnu, abychom skutečně začali ten návrh zákona projednávat a zkrátili lhůty tak, aby se stihl schválit do konce letošního roku," řekl.
V dnešní debatě vystoupila jen ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová (ČSSD), která navrhla zkrácení lhůty pro výbory o 43 dnů, případně o měsíc. Sněmovna její první návrh hlasy 134 ze 139 přítomných poslanců bez diskuse schválila. Mimořádná schůze svolaná na žádost koaličních poslanců tím skončila.
Pokud by novela nebyla schválena, prezidentovi, členům vlády nebo poslancům a senátorům by se zvýšily platy od ledna po několikaletém zmrazení skokově o více než čtvrtinu.
Sobotka už ve středu navrhl zvýšit platy ústavním činitelům o 3,5 procenta jako státním zaměstnancům. Mezi poslanci zaznívají názory, že základna, od níž se mzdy odvíjejí, by se neměla stanovovat pevně. Soudí, že by se měly opět odvozovat koeficientem od mezd v nepodnikatelské sféře, jako tomu bylo před zmrazením. Pro takové řešení se dnes před novináři vyslovil i předseda dolní komory Jan Hamáček (ČSSD). Zákonodárci by se nemuseli k projednávání svých platů opakovaně vracet.
Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura řekl, že uvažuje i o jiném nastavení platů. "Myslím si, když budu mluvit za občanské demokraty, tak my se kloníme k variantě navázání platů ústavních činitelů na platy soudců a teď debatujeme o tom, v jaké formě, jakým způsobem," řekl. Řekl také, že nechce vést debatu o tom, o kolik procent se mají platy zvýšit. "My chceme dát koeficient, který bude reagovat na vývoj průměrné mzdy," dodal. Chce vést debatu o tomto koeficientu, a ne o procentu zvýšení platů.
Do čtyř výborů Sněmovna poslala novelu už minulý týden. Pak bylo jednání pro procedurální zmatky ohledně zkrácení lhůt přerušeno.
Předloha počítá s růstem základny, od níž se platy ústavních činitelů odvíjejí, o 517 korun. V následujících čtyřech letech by činila 52.248 korun. Pokud by norma neplatila, platy by se vypočítávaly ze základny ve výši 65.103,50 Kč. Takové zvýšení by státní rozpočet vyšlo příští rok na 118,6 milionu korun navíc místo 4,6 milionu korun.
Průměrná mzda v Česku činila ve druhém čtvrtletí 25.500 korun, meziročně se zvýšila o 583 korun. Po odečtení inflace se mzdy zvedly o 2,1 procenta. Medián, který představuje mzdový střed mezi vysokými a nízkými mzdami a lépe odráží úroveň mzdy průměrného zaměstnance, činil 21.385 korun.
Zákonodárci by měli do konce roku vyřešit i výpočet soudcovských platů, od nichž se odvíjejí taky mzdy státních zástupců. Ústavní soud už v létě zrušil nynější způsob jejích stanovování. Ve Sněmovně leží poslanecká novela, podle níž by platy soudcům v intencích nálezu ústavních soudců o něco vzrostly. Je ale taky možné, že poslanci tato ustanovení připojí k vládní normě. Bez nich by úřady neměly od ledna zákonný podklad, jak mzdy soudců stanovit.
zdroj: ČTK
